JOHN STUART MILL

    Jedním z vlivných liberálních myslitelů 19. století byl John Stuart Mill, člen britského parlamentu, politický ekonom a také uznávaný filozof.

    John Stuart Mill se narodil 20. května 1806 v Pentonville ve Spojeném království jako nejstarší syn britského historika a filozofa Jamese Milla. John byl vychováván především svým otcem. John byl svým otcem záměrně držen doma, mimo vlivu svých vrstevníků, a to hlavně v zájmu vědeckého učení. Johnův otec se snažil se svého syna vychovat jedinečnou osobnost, génia, člověka, který něco velkého v životě dokáže. Jak se později ukázalo, Jamesu Millovi se tento záměr opravdu vyplnil.

    Všechno učení, které James Mill synovi předával bylo v rámci filozofického směru utilitarismu. Utilitarismus je názor, že určité jednání je správné, jestliže jsou jeho důsledky přinejmenším tak dobré jako důsledky možného alternativního jednání. Už od svých osmi let tak John Stuart Mill pod vedením svého otce studoval historii, starou řečtinu a latinu. Díky svému nadání dosáhl v této oblasti takových úspěchů, že si již ve svých dvanácti letech dokázal pročítat Aristotelovu Logiku v originále, Platóna a Demosthéna. V následujících letech byl John postupně zasvěcován do tajů klasické a politické ekonomie. Jak čas běžel, John, veden svým nekompromisním otcem, studoval práce ekonomických velikánů Davida Ricarda a Adama Smitha. Vše čemu John nerozuměl, důkladně vysvětloval jeho otec. John se postupně zapojoval i do společenského života. Už jako sedmnáctiletý mladík založil Společnost utilitaristů, ve které se diskutovalo o etických a politických otázkách, a která měla sloužit jako prostředek šíření tohoto učení. Od svých 19 let přispíval k tématům filozofie, ekonomie, historie a estetiky do Westminster Review, kterou založil Jeremy Bentham (představitel proudu utilitarismu a přítel Jamese Milla, který se částečně podílel na výchově malého Johna Stuarta Milla). Sám John později Westminster Review redigoval. John Stuart Mill se sám snažil také studovat. Vybral si studium na Oxfordské univerzitě a obor práva, ale byl tak vyčerpán, že musel vysokoškolského studia zanechat.

    Důsledkem vyčerpávajícího každodenního učení, starostí spojených s vedením Westminster Review a hlavně nároky, které na něj okolí kladlo bylo, že John Stuart Mill se v 21 letech nervově zhroutil a nastaly pro něj časy těžké deprese. V Johnově autobiografii nacházíme příčiny tohoto zhroucení. Tou hlavní byla především přísně vedená výchova Jamese Milla, vědecký se opírající o asocianistickou psychologii. Jak je již výše napsáno, šlo tedy především o Johnovo odloučení od svých vrstevníků a přehlížení jeho dětských zájmů.

             P o léčení se jednadvacetiletý John Stuart Mill ujal úřednické práce pro britskou východoindickou společnost (British East India Company), u níž byl zaměstnán i jeho otec James Mill. V této společnosti zůstal John až do roku 1857. Mezitím se John Stuart Mill začal věnovat poezii a filozofii, upustil od svého typického racionalismu a uvědomil si, že vedle rozumu existují také city. To vedlo k tomu, že se ve svých 45 letech, roku 1851, oženil s vdovou Harriet Taylorovou, právničkou, s níž jej pojilo již od dvaceti let úzké duchovní přátelství. Harriet Taylorová měla na Millovy myšlenky a postoje velký vliv. Když Harriet Taylorová roku 1858 zemřela, nesl to John Stuart Mill velmi těžce.

    S vé teoretické učení a zkušenosti nabité úřednickou praxí upotřebil John Stuart Mill při psaní svých děl. Velice známé jsou „Principy politické ekonomie“, v nichž shrnul to nejdůležitějších z teorií tehdejší ekonomie do formy systematické učebnice. John Mill zkoumal tvorbu tržní ceny a následně formuloval závislost ceny, nabídky a poptávky. Přispěl i k teorii mezinárodního obchodu. Za co jsme ale Johnu Stuartu Millovi nejvíce vděční je popularizace ekonomie. John Mill dokázal ekonomii prezentovat mnohem srozumitelněji než jeho předchůdci.

    Velice známým se John Mill stal také díky dílu „Úvahy o vládě ústavní“. V tomto díle se představuje jako odpůrce autoritářství a zastánce zastupitelské demokracie. Idea moderní demokracie nelpí v tom, že lid vládne sám sobě, nýbrž v tom, že kontroluje ty, kteří vládnou. Zájmy národa jsou uchovány pouze v momentě, kdy má národ možnost propustit své vládce, což se děje pouze ve svobodných volbách. Mill tak stojí u zrodu liberální demokracie.

    Roku 1865 se John Stuart Mill stává nezávislým členem Dolní sněmovny. V parlamentu se zasazuje především za práva dělníků a zastává se názoru všeobecného volebního práva. Jeho zájmem byla i ženská emancipace (vliv Harriet Taylorové). V parlamentu nicméně John Mill dlouho nezůstane, roku 1868 již zvolen není. John Stuart Mill umírá roku 1873 v Avignonu ve věku 67 let.

zdroj: http://dumfinanci.cz/osobnosti/ze-zahranici/john-stuart-mill-20-5-1806-8-5-1873, citováno 3.6.2008