Peter Abaelard, francouzský theolog
Člověk je vždy unaven tím, že nemiluje.

Žít jen pro sebe – slibují si milenci, aniž vědí, jak je to strastiplné a nudné.

Velkou lásku a její rodnou sestru, velkou nenávist, nemůže ani smrt anulovat – tak jsou obě mocné.

Jak je to politováníhodné, že z lásky zpravidla děláme opak toho, co vlastně chceme!

Joseph Addison, anglický spisovatel
Myslet lze jen rozumem, ale chápat jen srdcem.

Člověk, který miluje, je ochoten tak dlouho ustupovat, až se octne na hranici zranitelnosti své hrdosti.

Čas je onen ubrus, který ty surové milostné záležitosti dvou lidí teprve vybrousí do náležité podoby buď lásky nebo nenávisti.

Lidskost se jeví v tom, že těm, jež milujeme, alespoň přejeme štěstí.

st. Aegidius d´Assisi, italský theolog
Toužíš-li dokonale milovat, nenáviď sebe sama!

Zbožnost spočívá v tom, klamat své pohlaví.

Když opravdu milujeme, nevíme vlastně, co milujeme, ani proč milujeme, jen víme, že nemůžeme jednat jinak.

Raději bych přišel o pohlaví, než pro ně ztratil hlavu!

Noc všechno zveličuje, i malou lásku.

Africká přísloví
Miluj sebe sama a ostatní tě budou hanět, haň sebe sama a ostatní tě budou litovat!

Chceš-li být dobrým lovcem, miluj svého psa!

Agathias Scholastikos, řecký básník
Uprostřed dvojice žen já samotný nedávno ležel, po jedné toužil jsem sám, druhá zas chtěla mít mě. Táhla mě k sobě a líbala mě. Však já jako zloděj tajně jsem líbal tu druhou. A tak s povzdechem pravím: „Ach, pro mne je obtížné milovat jako milován být. Já věru dvakrát jsem trestán tím!“

Kdo slouží po Erótu, měl by mít noc, která by nepřešla v den.

Miluji potřeby, ale opovrhuji návyky.

Láska je přechodný stav duše, sebeláska trvalý.

Marcel Achard, francouzský spisovatel
Ať už spojí muže a ženu jakákoliv láska, jsou si vždy cizí tělem i duší – zůstanou válčícími stranami.

Ideálem každé prostitutky je být alespoň jednou v životě znásilněna.

Pod povrchem zdánlivé snášenlivosti bují strašlivá nákaza nenávisti.

Jak často člověk lituje, že miluje, aniž si může pomoci!

To, k čemu cítíme odpor, si mnohdy upřímněji zamilujeme, než to, co nekriticky obdivujeme.

Jsou lidé, kteří sice milují své bližní, ale tak primitivním způsobem, že jim působí jen bolest.

Nevěra je ve většině případů pochopitelná. To, co je mnohdy nepochopitelné, je věrnost.

Anna Andrejevna Achmatova, ruská básnířka
Kdybys ty věděl, jak mě vzrušit může / oblouk tvých rtů jak plátek bledé růže.

Málo však pravé objetí připomíná mi stisk tvých vlažných dlaní.

Takové jsou jeho oči, jakých nelze zapomenout, lépe pro mne, ostražitou, do nich vůbec nehledět.

Tys vnesl neklid do mé duše: místo milovat naučil jsi mě psát verše.

Někdo jde zpříma do cíle / někdo jak můra krouží / rodný dům hledá zpozdile / po zašlé lásce touží./ A já jdu, jak mě vede zrak / v patách mám beznaději / řítím se v nic jak z náspu vlak / když v mlze vykolejí.

Aischylos, řecký dramatik
Učiní-li muž něco z lásky ke světu, postará se svět o to, aby to již po druhé neučinil.

Kdo začíná poznávat, přestává milovat.

Výčitky jsou srdci důtkami.

Když nenávist nebudíš, jsi jí i nehoden!

Láska nás činí jen šťastnými, místo aby činila náš život radostný.

Před milováním se veselíme, po něm jsme smutní.

Aisópos, řecký bajkař
Dřevorubci štípali dub. Štípali ho proto, aby z něho nadělali klíny. A dub řekl: „Nenaříkám tolik na sekeru, která mě štípe, jako na klíny, které vznikají ze mne.“ Z této bajky vysvítá, že zármutek je horší, jestliže člověku působí bolest příbuzní, než když ji působí cizí lidé.

Vlaštovka si postavila hnízdo v soudní budově. Připlazil se velký had a sežral ji mláďata. Když se vlaštovka vrátila a našla hnízdo prázdné, bolestně zaplakala. Jiná vlaštovka se snažila dodat jí útěchu a říkala jí, že není jediná, koho postihla ztráta dětí, ona jí však řekla: „Ale já ani tak nenaříkám pro své děti jako proto, že se mi stalo bezpráví na tom místě, na němž ti, jimž se bezpráví stalo, dostávají pomoc.“ Bajka ukazuje, že křivda bolí víc, jestliže se jí dopustil někdo, od koho by se to nejméně čekalo.

Cikáda zpívala na vysokém stromě. Liška ji chtěla sníst a vymyslela si toto: Postavila se proti ní, obdivovala její krásný hlas a prosila ji, aby slezla na zem, že prý se chce podívat, které velké zvíře to tak silně zpívá. Cikáda však vytušila její lest, utrhla list a pustila ho dolů. Když se na něj liška vrhla jako na cikádu, cikáda řekla: „Má milá, to ses spletla, jestliže sis myslela, že k tobě slezu. Já si totiž dávám na lišky pozor od té doby, co jsem v liščině trusu viděla cikádí křídla.“ Tato bajka poučuje, že rozumní lidé zmoudří nehodami svých bližních, jakmile si jich uvědomí.

Don Juan Ruiz de La Alarcón y Mendoza, španělský básník
Člověk, jehož uše hladoví, je nešťastnější než ten, jehož žaludek hladoví. Láska a umění jsou nezbytným doplňkem lidské stravy.

Taková už jsou lidská srdce. Co je v nich nejvznešenější, umírá nejdříve.

Zklameme-li se v lásce, nezmoudříme, jen se staneme nedůvěřivými.

Co je velká láska? To, co se nám na mnoha ženách nelíbí a přece na jediné ženě milujeme.

Milenci často udržují svůj milostný vztah jen představou sňatku, který nikdy neuzavřou.

Kolikrát se opravdu zamiluješ, tolikrát se úplně změníš.

Jen ten zvítězí v lásce k ženě, kdo se nedá odradit projevy její nelásky.

Don Juan Ruiz de La Alarcón y Mendoza, španělský básník
Lze poznat mnoho lásek, ale žádnou ze všech stran.

Jan Alda, český básník
Ty smutný, co městem jdeš sem a tam / a kterého svírají jeho drsné dlaně / také tě přepadl dnes ten stesk a žal / když teplý hlas slunce / na srdce zavolal?

Alkohol snů / krev mi zmámil / Pod balkónem těžkých dnů / sám sobě hraji.

Nejdražší věci nosím v kapsách: dopisy, básně, upomínky a staré pozvánky z plesů.

Richard Aldington, anglický básník
Pravda je to, že je víc, daleko víc v lásce než jen pohlavní akt, ale když ten je špatný, všechno je špatné.

Obdivuji se ti, protože jsi mi lhostejný!

Noci, jež nás neuspokojují, jsou mnohem nesnesitelnější než neúspěšné dny.

Nicolas Ronald Alexis, americký publicista
Jsem již sice stár, ale pohlížím-li zpět, spatřuji, že pro velkou lásku nemá pohlavní uspokojení větší význam než když dochází ke kýchnutí.

Je možné celý život opovrhovat lidmi, ale není možné na chvíli nezatoužit po lásce člověka.

Margarita Iosifovna Aligera, ruská spisovatelka
Nešťastné lásky není / To jenom neumíš mít rád. / S odvahou pusť se do učení / a strom se začne zelenat.

Vše, co je příliš krásné, je pro duši spíše únavné, než aby to pro ni mohlo být rozkoší.

To, v čem se lidé nesnášejí, nejsou ani tak jejich chyby jako spíše jejich přednosti.

Říká se, že mnohé lásky jsou nám nepochopitelné, já myslím, že mnohé rozchody ještě více.

Malé lásky jsou jako řeky, jež vždy někam směřují. Jen velká láska je jako mračna, jež bez cíle bloudí oblohou.

Jsem důsledná dialektička. Miluji ho právě proto, že vůbec neodpovídá mým představám, snům a ideálům o mužích.

Člověk nenávidí z lásky, nikoli v nenávisti.

Abram Alikjan, ruský básník
V tom, že jeden nese víc než druhý, je věčné tajemství lásky.

Chci být tvůj jen s jedinou podmínkou: že ty budeš má.

Nešťastná láska má tu nevýhodu, že je usilovnější než šťastná.

Když se muž se ženou rozchází, měly by více ona zpytovat svědomí než on.

Když se žena zpovídá, chlubí se, když se muž chlubí, vymýšlí si.

Láska, nepřiměřená svému protějšku, se mění v nenávist, anebo nevěru.

Jorge Amado, brazilský spisovatel
Když už vás ani pomyšlení na sex nevzrušuje, je to neklamná známka toho, že neúprosně stárnete.

Můžeme ztratit lásku ke svým bližním, ale povinností k nim nás nikdo nezbaví.

Milenci se namnoze rozcházejí nikoliv z nedostatku lásky, ale právě naopak, z velké lásky.

Hněv může v sobě člověk potlačit, lásku nikoli.

Amaru, indický básník
Směr různý hledí na loži /ač v obou doutná stejný cit /jen mlčením se stravují /a žádný nechce ustoupit /Pokradmo vzhlíží na sebe, zrak se zas setkává /a ve smíchu a objetí /hněv jejich rychle roztává.

Je lepší den než noční temnota /Je lepší noc než doba denní. /Obě však ať zmizí z mého života /když můj milý se mnou není.
Amaru, indický básník
Nic není v životě běžnějšího než dnes celou svou duší přísahat věrnost a zítra ji bez zachvění duše poplenit.

Miluji hříšníky! Je v nich více lásky než ve světcích.

Sto Ambrogio, italský teolog
Víra v Krista je stále nevěsta a stále neprovdána.

Panenství i panictví překračuje stav lidské přirozenosti. Oběma se lidé druží k andělům, avšak větší je vítězství panen a paniců než andělů, neboť andělé žijí bez těla, kdežto oni musí vítězit nad svými těly.

I moudrý se miluje, ale nikdy se nelituje.

Muž je s to zůstat ženě věrný jen tenkrát, váží-li si jejich předností více než svých.

Americká přísloví
Když nastane noc, zmírá hlava a ožívá pohlaví.

Láska v duši je jako voda v sudu: roztahuje ji.

Zamilujeme se, aniž víme proč, ale proč se nesnášíme, víme.

Chcete-li být pro jiné zajímaví, zajímejte se o ně!

Cena člověka se rovný výši sumy, kterou má náhodou u sebe.

Kdo miluje přírodu, toho se vždy příroda zastane proti lidem.

Láska žen je dar, který se jím stane teprve až jím přestane být.

Edmondo de Amicis, italský spisovatel
Láska je jen to, co nás přitahuje proti naší vůli.

Velikost lásky je závislá teprve na způsobu, jakým jí bylo dosaženo.

Jako se víno neopatrným zacházením zlomí v ocet, tak se může láska záhy proměnit v nesnesitelnost.

Síla je v tom, ne nenávidět, když máme k nenávisti důvod.

Láska je vždy něco přibližného, nikoli něco jistého.

Právě tomu, kdo by dokázala po celý život někoho milovat, to není dopřáno.

Henri Frédéric Amiel, švýcarský filosof
Z obdivu nenávidíme častěji než z nelásky

Opravdově milovat může člověk vždy až s odstupem času.

Mnohdy květinám, které příliš milujeme, se v takovém prostředí příliš nedaří.

Anakreon, řecký básník
Není mi přítelem ten, kdo při plném poháru vína /líčí žalostné války, sváry a spory – však mám / v oblibě člověka toho, jenž dovede s radostnou myslí /vzpomenout na skvělé dary bohyně lásky a múz.

Vše se miluje, co si je opačné, ale blízké.

Každý je sebemilenec tím, že miluje druhé.

Snadno získané neuspokojuje bohaté srdce.

Nejbožštější na světě je být sám sebou, neobtěžován láskou jiných.

Co je smyslem lásky? Měnit zlobu ve snášenlivost.

Hans Christian Andersen, dánský básník
Zlatý zákon lásky zní: miluj a budeš milován!

Hans Christian Andersen, dánský básník
Velká láska se zřídkakdy vyskytuje tam, kde je mnoho vzájemné krásy. Téměř vždy tam, kde je velké poznání.

Lásko, krásný posle nebes! Komu jednou svlažíš rty svým nektarem, do smrti žízní, komu jednou zraníš srdce, nikdy se neuzdraví.

Z lásky k sobě je si třeba nepřát ničeho.

Láska je rozkoš, ale působí bolest.

To, co jiným vyčítáme, mlčky snášíme, neboť kdyby toho neměli, nemohli bychom je milovat.

Nemilujeme ani tak z lásky jako spíše z přebytku citu, který nemáme možnost jinak uplatnit.

Co je vlastně vystřízlivění z lásky? – Prostě překonání lásky k druhému zcela láskou k sobě.

Ivo Andrić, srbský spisovatel
Jakmile někdo něco miluje a k něčemu se připoutá – k nějaké myšlence, věci nebo živé lidské bytosti, vždy dává něco ze sebe a je ochoten dávat i ztrácet ještě více, nedbaje míry a nepočítaje, s touž pudovou bezohledností a živelnou náruživostí, s jakou se lidé vrhají na mamon a lup. A to je doposud jediný známý způsob, jak člověk dokáže dávat lidem nebo věcem kolem sebe i to, co nemusí, a tehdy, když nemusí. Tak to, čemu se říká láska, vytváří nedozírné a nepochopitelné účetnictví vzájemných dávání a přijímání se zcela opačnými astronomickými počty, v nichž je vše nejasné, ale jejichž konečný součet je stručný, jasný a srozumitelný.

Velká, opravdová láska ukáže svou plnou sílu jen tehdy, podaří-li se jí z dvou milenců, slabých lidí, udělat tvory nebojící se ani změn, ani neštěstí, ani rozloučení, ani nemoci, ani života a smrti.

Žena, čekající na svého milence, je nedočkavější než ta, která čeká své první dítě.

Musíme být často nemilosrdní, abychom pronikli do srdcí druhých.

Anglická přísloví
Koho nejvíce milujeme, tomu nejméně povíme.

Kdo miluje, lépe žije, právě tak jako ten lépe chodí, kdo umí tančit.

Nemilují ti, kdo svou lásku neukazují.

Gabriele d´Annunzio, italský spisovatel
Znovu rozpálit uhasínající lásku je stejné jako znovu zapálit uhašenou cigaretu. Tabák zjedovatí a láska také.

Člověk miluje jiného svými pohledy a představami, které o něm má. City jsou až na posledním místě.

Jean Anouilh, francouzský dramatik
Milovat znamená bojovat s tisíci překážkami v sobě samém i kolem sebe.

Nenávistí lze přivyknout, lásce nikoliv.

To nejhorší pro duši není, když člověka nikdo nemiluje, ale když se člověk nemůže rozhodnout, koho vlastně milovat.

Člověk neustále nachází nové a nové lásky, o nichž je přesvědčen, že bez nich nemůže žít.

Požadavek i v tom, co milujeme, se mírnit, předpokládá bolestný zásah rozumu do záležitostí těla i ducha člověka.

S pohledy je tomu v lásce jako s oušky vína: první je lhostejný, druhý zaujme, třetí okouzlí.

Guillaume Apollinaire, francouzský básník
V lásce se konec konců jeví tatáž situace, jako při dobré večeři. Chceme-li mít dlouho chuť, nesmíme se přejídat.

Kdo nikdy nemiloval, může napsat velký román o lásce, nikoliv však báseň o ní.

V noci se každý osvětlený dům mění v nevěstinec.

Lucius Apuleius
Milovat neznamená ještě radovat se.
Lucius Apuleius
Vše, co jsme měli dobrovolně rádi, jakmile musíme, mění se v utrpení.

Tělesná láska, byť velká, je vždy něco nečistého.

Arabská přísloví
Jediná věc, která nezůstane nikdy skryta, je láska

Co oko nevidí, to srdce nebolí.

Láska se dopouští i nejhoršího beztrestně.

Ošklivé tváři holičovo umění nepomůže.

Kdo se stydí, nebude mít děti.

Nebuď příliš sladký, aby tě nespolkli a nebuď příliš hořký, aby tě nepoplivali.
Nic tak neutře slzy jako vlastní ruka.

Louis Aaragon, francouzský básník
Nedosáhli jsme dosud svobody milovat, co chceme.

Láska je jediný cit dost velký, aby byl hoden nekonečně malých.

To tedy už lidé, nemajíce v ráji co na práci, se tak dokonale nudili, že pro změnu vynalezli lásku?

Aleksej Nikolajevič Arbuzov, ruský dramatik
Jen bezvýznamné lidi může mít každý rád.

Mladí milenci, kteří se nesnášejí, si chtějí od sebe jen odpočinout, nikoliv se rozejít.

Co je shodné s mým já je snesitelné, nikoliv však lásky hodné. Lásku ve mně může vyvolat jen opak mého já.

Co je velká láska? Když se nám člověk líbí přes všechen odpor, jenž k němu chováme.

Bojím se snadných lásce. Miluji v nich právě nesnadnost.

Předem chápat dokáže jen velké srdce.

Pravá láska – to je velký cit k tomu, čím se nemůžeme na veřejnosti chlubit.

Tudor Arghezi, rumunský básník
Nejčastěji děláme,co nemilujeme a co milujeme, k tomu nemáme odvahy se odvážit.

Trhliny v lásce působí jako trhliny v trupu lodi: stykem s okolím se rozšiřují, až posléze způsobí vrak.

„Miluj mne celou noc, budu tě za to milovat celý život!“ pravila Mne Marie Du Fresnay Balzacovi, který ji za tuto odevzdanost věnoval svůj román Eugénie Grandetová.

I to, co milujeme, musíme střídat, abychom mohli milovat déle.

Archiás, řecký básník
Žena, která nechápe muže více než sebe, ho nebude nikdy opravdově milovat.

Muž a žena si zůstávají odpůrci, i když se vzájemně milují za čelem zachování života.

Arion z Methymna, řecký básník
Spíše nemilovat než milovat nad své síly.

Lidé jsou odporní, pokud je nemilujeme.

Moudřejší je líbit se člověku a nedobré milovat!

Na všem, co milujeme, nalézáme nějakou chybu, jen to, co je nám lhostejné, jako by bylo bez chyb.

Velká láska se tají, jen malá e vystavuje na obdiv.

Aristophanes, řecký dramatik
Nemiluje doopravdy, kdo jenom miluje.

Aristophanes, řecký dramatik
V hlubokém dávnověku existovaly bytosti, které v sobě spojovaly mužský a ženský princip – androgynové. Tyto bytosti, vládnoucí velkou silou a sebejistotou, se chystaly napadnout bohy. Zeus je potrestal, když rozřezal každého androgyna na polovinu, a tak vznikly dvě bytosti – mužská a ženská. Po této události je každý člověk jakoby polovinou bývalé celistvé bytosti, androgyna, rozseknutého na dvě části, a tu každá hledá svou polovici, která by se k němu hodila a již by tak poznal jako svou. Proto se u lidí objevil udivující cit příchylnosti, tíhnutí ke své vlastní ztracené polovině. Tedy snaha po celku a touha splynout s ním se nazývá láskou.

Aristoteles ze Stagiry, řecký filosof (384-322 př.Kr.)
Milovat znamená přáti někomu, co se pokládá za dobré, a to pro něho, nikoliv pro sebe a svou činnost zaměřit, pokud možno, k tomu cíli tak, aby toho dosáhl.

Po souloži je každý tvor smutný.

Nemiluje ten, kdo nemiluje navždy.

Mezi rty a pohárem se může přihodit ještě mnoho věcí.

S věcmi, od přirozenosti nejvíce odkrytými a jasnými, máme podobné potíže jako sova, která by se snažila hledět do slunce.

Empedokles tvrdí, že svět je nyní pod nadvládou sváru v témže stavu, v jakém byl před tím pod nadvládou lásky.

Ernst Moritz Arndt, německý básník (1769-1860)
Slzy jsou vyslanci věčné lásky.

Mít někoho rád je příliš málo, pokud tě i on nemá rád.

Srdce je zkletý anděl v těle. Snad hledá zase anděla v jiném, který by je vysvobodil.

Z malé lásky zůstane alespoň přátelství, z velké jen nenávist.

Jsou lásky, které když nás zklamou, učiní naši hrdost nepřekonatelnou.

Oh, vy malé lásky, celý život s vámi vystačíme,zatím co s velkými pohoříme jako stoh slámy.

Bettina von Arnim, německá spisovatelka (1785-1859)
Je to bláznivá vlastnost mužů, že se stávají chladnými, když je ženy příliš milují.

Výjma jednoho člověka, kterého milujeme, je nám celé lidstvo lhostejné.

„Beze mne nemůžete dlouho žít,“ řekl osmdesátiletý Goethe své dvacetileté obdivovatelce.

Jen ten, kdo nemiluje opravdově, je prost zábran. Opravdu milující ještě chvíli čeká.

Matthew Arnold, anglický kritik (1822-1888)
Sympatie budí sympatie. Na tomto zákonu se zakládá láska.

Ta pravá láska je vždy nešťastná.

Žij vždy tak, aby záležitosti tvého srdce byly přijatelné i tvému rozumu.

Většina milostných vztahů není více než pouhý projev žárlivosti, doprovázený sebeláskou.

Právě to, co se ti nelíbí, musíš milovat tím více, abys k tomu nebyl nespravedlivý a zůstal dobrým člověkem.

Asijská přísloví
Zmije svléká kůži, ale zmijí srdce si nechává.

Pro lísteček před očima nevidí horu Tchaj-šan.

Kdo jí ovoce, má při tom myslet na ty, kdo vypěstovali ovocné stromy, kdo pije vodu, má myslet na pramen.

Kde jinak mohou mravenci hynout než v cukru?

Gaius Asinius Pollion, římský řečník (76 př.Kr. – 5 po Kr.)
Lepší než vysedávat v knihovně je spávat se sečtělou ženou.

Ten, kdo se dvoří ženám, činí tak mnohdy jen proto, aby s nimi nemusel mít nic společného.

Nikdo není tak ideální, aby se ti zalíbil bez přivyknutí.

Co v muži skutečně je, se pozná až podle toho, jak ráno obstojí v závěrečných milostných zkouškách.

Milenci k sobě lnou nikoliv proto, že jsou krásní, ale že se jeden druhému líbí.

Asklépias, řecký básník
Spíše se zamiluje ten, komu nevadí nedostatky, než komu se něco líbí.

Velká láska je, když muži nevadí neřesti ženy a ženě neřesti muže.

Není pro milence větší rozkoše než se rozhodnout pro společný odchod ze světa.

Natalia Astafjeva, ruská spisovatelka
Jsi kruh, já hnědá hlína./ Jsem paže a ty pluh./ Jsem klas, jenž k ženci ruce vzpíná./ Jsi holub a já vzduch.

V lásce je lépe, než obehrané písničky, raději nezpívat.

Miguel Ángel Asturias, guatemalský spisovatel
Srdce, jako nepoctiví nálezci, nevrací zpět zapomenuté věci.

Láska k ženě v žádném případě neznamená, že si muž nasadí klapky na oči a nevidí krásu jiných žen.

Pravá láska je nevypočítavá, a proto nedbá svých následků.

V životě se často stává, že i to, co milujeme více než sebe nás časem omrzí.

Každé noci je škoda, která nebyla zasvěcena lásce.

Žena, zklamaná prvním mužovým neúspěchem v lásce, se již nikdy nezbaví pochybností o jeho milostných schopnostech.

Rozdílnost vlastností je milování hodná, jejich totožnost je v lásce zvrhlostí.

Berthold Auerbach, německý spisovatel
Zrodili jsme se k tomu, abychom více těch, jež bychom mohli milovat, minuli než potkali.

Muži trvá celý život, než si odvykne hledět po ženách.

St. Aurelius Augustinus, římský světec
Miluji-li z plna srdce, k čemu ještě mohou posloužit pocty, sláva a radovánky? Leda k tomu, abych miloval čím dál méně.

To, co pravidelně nazýváme velkou láskou, je jen nezkrotná vášeň. Já si nedovedu představit opravdovou lásku jinak než jako bezmezné odříkání a neustálé odpuštění.

Boha nelze milovat bez lásky k bližním a bližní nelze milovat bez lhostejnosti k sobě.

Charles Aznavour, francouzský zpěvák
Stoprocentní dokonalost můžeme obdivovat, nikoliv milovat.

Odpouštíme nikoliv z lásky, ale ze slabosti srdce.

Láska má tu vlastnost, že co se v ní nepodaří napoprvé, je v ní navždy ztraceno.

Nejkrásnější na lásce je zopakovávat si ji od začátku pokaždé znovu s jinou ženou.

I nejvěrnější milenci mají v lásce každý svá tajemství.

Sir Francis Bacon Of Verulam, anglický filosof
Na lásku je lepší podívaná na jevišti než v životě.

Žádný sebepyšnější člověk nesmýšlí o sobě tak nesmyslně příznivě, jako smýšlí milenec o milované osobě.

Z nedostatku lásky lze milovat v každý čas.

Příroda se podřizuje tomu, kdo sám je jí podřízen.

Jean-Antoine de Baif, francouzský dramatik
Mám každého rád, ale všechny nenávidím.

Společné omyly spojují lidstvo více než vzájemná láska.

Oči musí být vždy otvírány násilím. Jinak člověk sotva prohlédne.

Josephine Baker, americká zpěvačka
Zapomnětlivost je projev nedostatku věrnosti.

Miluji nahotu: je to nejužitečnější odpočinek těla od falešné morálky společnosti.

Žena váhá zamilovat se, obává-li se, že její láska nebude opětována.

Co je pravá láska? Zamilovat se do toho, co tvým smyslům na první pohled nezalichotilo.

Nikoliv nevěrní, ale žárliví lidé jsou úchylní.

Konstantin Dmitijevič Balmont, ruský básník
Stupínky lásky: 1. Setkali se pouze 2. Tváří v tvář si být 3. Srdce slyšet znít 4. Přiznati se v chvění 5. V náhlém políbení obejmout se dlouze 6. Jednu touhu mít 7. Jedním snem se zpít 8. Bez konce se slíti 9. Nerozlučně žíti 10. Spolu k hrobu jíti.

Honoré de Balzac, francouzský romanopisec
Člověk přichází od odporu k lásce, ale když přestal milovat a došel k odporu, nevrací se k lásce již nikdy.

Náklady, spojené s neřestmi jsou vždy vyšší, než uživit početnou rodinu.

Théodore Faullain de Banville, francouzský básník
Máme jen jedno srdce k rozdání. Co dáme lásce k ženě, vezmeme lásce k světu.

Nenávidíte-li mě, těší mě to stejně, jako byste mě milovali, neboť je to důkaz toho, že nejsem lhostejný vašemu srdci.

Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu.

Člověk se stává velkým teprve když kritizuje, co miluje.

Může se stát, že se člověk po strávení noci, zasvěcené lásce, cítí zcela opuštěn, dokonce i sebou samým.

Člověk má důvody k lásce i důvody nemilovat a často je obtížné říci, které důvody jsou větší.

Jevgenij Abramovič Baratynskij, ruský básník
V srdci tě už nenosím, leda vedle srdce.

I kdybychom měli toho druhého sebevíce rádi, sebeláska v nás nepřestává hlodat.

Žena je překážkou, není-li vzpruhou.

Žena nechová žádné tělesné tajemství, pokud přece něco skrývá, činí tak proto, aby nezklamala své obdivovatele.

Jules-Amadée Barbey D´Aurevilly, francouzský spisovatel
Sílu lásky je možno měřit jen velikostí obětí, jimiž byla vykoupena.

I jepici zbude dost času na lásku.

Jen to, co jsme schopni pochopit, aniž to dovedeme vyjádřit, je s to vzbudit v nás lásku.

Miluji jen jednu ženu, ale toužím právě po těch ženách, které nemiluji.

Já nikdy neodsuzuji hříšníky, zato velmi často odsuzovatele hříšníků.