Erich Fromm, německý publicista (1900-1980)
Kdyže člověk konečně doví, proč miluje, začíná milovat méně.

Někteří lidé uzavírají dvojspolek proti světu a své zdvojené sobectví pokládají za lásku.

Nezralá láska hovoří: miluji tě, neboť mé tělo tě potřebuje. Zralá ji opavuje: mé tělo tě potřebuje, protože tě miluji.

Kdo miluje, dává ze své vlastní podstaty, vlastě rozdává sebe sama.

Christopher Fry, anglický spisovatel (1907- )
Ženy jsou jako myšlenky, které sice nejsou pravdivé, ale zato se nám líbí.

Milovat znamená být rozpolcen, nemilovat – ztratit smysl života.

Podle oděvu muže snadno rozpoznáš, z jaké duchovní úrovně hledí na svět.

V lásce se zná každý nejméně.

Milujeme-li druhého, není to naše zásluha, ale jeho dar.

Každý se dokáže množit, ne však každý milovat.

Dvě věci jsou nesnadné: nemilovat toho, kdo se nám líbí a muset milovat toho, kdo se nám nelíbí.

Ještě se nezrodila tak něžná láska, aby byla bezbolestnou.

Julius Fučík, český novinář (1903-1943)
Láska je trpké štěstí,/ květ v trní ze všech stran,/ kdo láskou dá se vésti,/ má srdce plné ran. / Láska je pekla dílo,/ hlas srdce – ďáblův hlas;/ však kdyby možno bylo,/ já miloval bych zas.

Měl jsem rád,/ nedovedl jsem však milovat. / Jiný smál se, já jsem vzdychal, / jiný hladil, já jsem píchal. / Když jsem vzdychal, plakal, prosil, / jiný vzhůru hlavu nosil. / Já měl tebe děvče rád - / on však uměl milovat.

Nenávisti je potřeba tolik jako lásky. Není-li možno ji vykřiknout bez patosu a přitom plně, je to příznakem slabosti.

Je arci snadno nechápati to, co druhý trpí a snadno trpěti pro to, co druhý nechápe.

Má-li básník příliš mnoho literárních lásek a dává se jimi s rozkoší plodovat, není v tom ovšem ještě hříchu. Ale souloží-li se všemi v jedné noci, pak to trochu hraničí s prostitucí.

Pokud se týká důslednosti, ta se v zivotě vždy více týká nenávisti než lásky.

Thomas Fuller, anglický spisovatel (1608-1661)
Kdo sadí stromy, miluje nejen sebe, ale i druhé.

Sliny, jež vytvářejí hysterický záchvat žárlivé ženy, jsou jedovatější než plazi z povodí Amazonky.

Ženy, které se nedovedou přizpůsobit muži, unaví, ty, které se přizpůsobí, omrzí.

Zamilovaní, kteří lásku bezprostředně prožívají, vědí o ní nejméně.

Většina lidí je na tom tak, že když nemůže očividně nenávidět, nemůže ani jaksepatří milovat.

Pro ženu není postel ještě důkazem lásky, jen náklonnosti.

Ženská prsa nejsou určena Bohem pro nemluvňata, ale pro ústa mužů.

Ženy jsou odpůrkyněmi filosofování v ložnici. Jsou toho názoru, že postel slouží k jednání, nikoliv k řečnění.

Lidská civilizace je výsledek lásky lidstva k ženě.

Louis Furnberg, německý básník (1909-1957)
Nemoci jsou jen bolestné, láska přímo mučivá.

Láska jsou spíše praskající jiskry ohně než plamen.

Láska je klec, která je příliš těsná pro přelétavé ptáky.

Koho se zmocní nemoc lásky, již netouží po uzdravení.

Gyorgy Sándor Gál, maďarský spisovatel (1937-)
Jen dvě duše anebo dva intelekty se na sebe zájemně hněvají. Dvě těla se snadno smíří.

Láska je zvláštní chemický proces, který vzápětí vyprodukuje i svůj vlastní protijed.

Je zláštní rafinovanou hrou osudu, že ženy právě v okamžiku, kdy činí vážné výčitky svým milencům, když vyhlašují své požadavky ve jménu věrnosti a minulosti, právě tehdy ztrácejí všechen svůj ženský půvab.

Pravá láska musí být osvobozením od vlastního těla, nikoliv připoutáním se k druhému tělu.

Konstanty Ildefons Galczyński, polský básník (1905-1953)
Co do lásky nevneseš, nikdy v ní nenalezneš.

Milenci jsou tělesně dva jedinci, ale duševně dvojčata.

Teprve když je člověk druhým zklamán v lásce, sám je schopen milovat opravdověji.

Člověk je pouhým nositelem lásky. Nelze tedy pochybovat o lásce, ale o člověku.

Benito Pérez Galdós, španělský spisovatel
Láska je plná odvahy, uvažování plné nesmělosti.

Nejkrásnější milování je, když milence nevadí, že je muž ženatý a muž se za to nestydí.

Kdo nemiluje, klame jiné; kdo miluje, klame sebe.

Jen ta žena nás může zaujmout, která má tak krásné oči, že do nich můžeme stále hledět.

Milostný vztah je nutno přeměnit na posvátný, jinak se neudrží.

Mauricio Jacundo Galiano, španělský básník (1915-1956)
Láska činí lidské maso chutnějším.

Není pohodlných lásek. Většina je bolestných, menšina náročných.

Před neláskou dává čestný člověk přednost samotě.

Mhátma Móhandás Karamchand Gándhí, indický státník (1869-1948)
Láska nikdy nepotřebuje, nýbrž vždy dává. Vždy strádá, nikdy neprotestuje, nikdy se za sebe nemstí.

Jestliže se domníváš, že celý svět se skládá z lidí bez srdce, pak si uvědom, že se skládá i z tobě podobných lidí!

Milovat své dokáže každý živočich, ale jen lidskost se dovede nadchnout pro lásku ke společnému.

Když se zabijáci milují, teče krev.

Roger Garaudy, francouzský filosof (1913-)
„Existenci toho, co skutečně miluji, pociťuji jako nutnou, jako existenci, která je mi životní potřebou, bez které nemohu plně, to je spokojeně a dokonale žít,“ napsal Marx.

„Nedostatky člověka jsou jakoby pokračováním jeho ctností,“ praví Lenin. „Když jdou přednosti dále, než je třeba, když se projevují ne tehdy a ne tam ,kde je třeba, pak se jedná o nebezpečné nedostatky.“

Dnešní všeobecné vybičování sexu v člověku na nejvyšší míru je vlastně tím nápadnějším důkazem toho, jak jej lidé ve svém životě podceňují.

Arne Svensen Barbory, norský spisovatel (1851-1924)
U toho, koho milujeme, nám více lichotí jeho nedostatky, nežli toužíme obdivovat jeho krásu.

Ach srdce, jakkoliv velké a zlaté, tys jen z masa a kusy masa obloženo!

Mé štěstí v lásce spočívá v tom, že žena, kterou miluji, na mně nelpí.

Eugéne-Henri-Paul Gauguin, francouzský malíř (1848-1903)
Ti, kdož mě nenávidí, činí tak spíše z důvodu mého talentu než mé povahy.

Právě ti, kdož se mají příliš rádi, se jen zřídkakdy rozcházejí v dobrém.

Říci manželce „miluji tě“ bych nedokázal, ani kdyby mi její rodiče vytloukli všechny zuby.

„Bylas dnes hodná?“ zeptal jsem se své Tahiťanky. „Ano,“ odpověděla. „A dnešní tvůj milenec byl dobrý?“ „Neměla jsem milence.“ „Lžeš!“ rozkřikl jsem se na ni. Na její tváři se objevil zvláštní výraz. Tbářila se, že se modlí. Když dokončila modlitbu, oddaně ke mně přistoupila a se slzami v očích mi řekla: „Udeř mne, pořádně mi nabij, nebo jinak se na mne budeš dlouho hněvat a onemocníš z toho!“ Objal jsem ji a mé oči pronesly tato slova Buddhovy modlitby: „Něhou se musí přemoci hněv, dobrem se musí přemoci zlo, pravdou lež.

Charles-André-Joseph-Marie de Taille, francouzský státník (1890-1970)
Nemám rád socialisty, protože jimi nejsou. Nemám rád republikány právě proto, že jimi jsou. Nemám rád své stoupence, protože výlučně touží po výhodách. Před svými obdivovateli dávám přednost svým odpůrcům.

Miluji svůj národ více než svou ženu, své děti, své vnuky, svůj rodinný krb. Miluji ho více než sebe. Jinak bych neměl morálního práva stát v jeho čele.

Smířit se s bolestmi je užitečnější než podlehnout slastem.

S mými starými nepřáteli je mi mnohem lépe než s novými přáteli.

Jednejte vždy v souladu s tím, co si myslíte potají!

Když se chci dovědět, co si Francie myslí, zeptám se na to sám sebe.

Válku vedeme proti svým nepřátelům, mír proti svým přátelům.

Théophile Gautier, francouzský básník (1811-1872)
Láska je jako štěstí – nemá ráda, když se za ní někdo honí.

Emanuel Von Geibel, německý spisovatel (1815-1884)
Láska je posvátný žebřík spuštěný mezi lidi, aby po něm srdce mohla vcházet do sebe.

Velká láska vůbec neznamená spát na vavřínech, ale spát jako na trní.

Láska, která miluje ze srdce, je nejbohatší, když dává; láska, která hovoří o obětech, už přestává být pravou láskou.

Láska je kuchařka života; činí život chutným, ale někdy ho také přesolí.

Christian Furchtegott Gellert, německý spisovatel (1715-1769)
To, cos opravdu miloval a zklamalo tě, nemáž už dalších sil znovu milovat!
Snášíme spíše toho, kým opovrhujeme, než na koho žárlíme.

Aulus Gellius, římský spisovatel (2.stol. po Kr.)
Každá žena chce být středem pozornosti. Ne-li svými půvabi, alespoň svými neřestmi.

Není na světě síly, jež by zabránila lásce v tom, co si usmyslí.

Sliby milenců jsou téměř milostnou poezií.

Muž, který není ochoten říkat ženě, co ráda slyší, není ji hoden.

Pošetilé je kupovat si ženu, vyprošovat či dohazovat. Ženu je třeba si vydobýt a spíše ji pokořit než vyplakat.

František Kellner, český básník (1881-1914)
Srdce mé stále po lásce prahne, /nikomu však již nevěřím. / Když někdo ke mně ruce své vztáhne, /ustoupím bojácně ke dvěřím.

Není větších podvodů nad ty, které se osnují v lásce.

Vždy, když ležím nahý a pohlížím před sebe, nabývám přesvědčení, že dvě věci mě v životě nejvíce zklamaly: má hlava a mé pohlaví.

Předstírat lásku, když nemilujete, je mnohem snadnější než předsírat nevšímavost, když milujete.

Miluji ideály, ale nenávidím idealisty.

Paul De Géraldy, francouzský dramatik (1855-1983)
Milovat je píliš málo, být milován příliš mnoho.

Ó, jak ubohá karikatura lásky je soulož.

Mnoho lidí zaměňuje lásku s rozkoší. Podobají se cestovatelům, kteří si zamilují to či ono město, protože tam dobře povečeřeli.

Alexandr Ivanovič Hercem, ruský filosof (1812-1870)
Nevěřím, že celibát je ctností člověka a čistotou jeho duše, ale že je to nejodpornější zneuctění ženy, jaké dějiny znají.

Kahlil Ghibran, arabský filosof (1883-1931)
I v té největší lásce si ponechte prostor mezi svou vzájemnou blízkostí a nečiňte z ní pohoří. Vytvořte si z ní spíše moře, které spojí břehy vašich duší. Nalévejte jeden druhému pohár, ale nepijte z jednoho. Dávejte jeden druhému ze svého chleba, ale nejezte z jednoho krajíce. Zpívejte a tančete spolu a radujte se, ale dopřejte jeden druhému i samotu k zamyšlení se nad sebou. I struny loutny jsou samostatné, a přece se rozechvívají jednou a touž hudbou. Stůjte tedy při sobě, ale ne příliš těsně u sebe; neboť i sloupy chrámů stojí jednotlivě! Ani dub a cypřiš nerostou ve vzájemném stínu.

Musíme tomu druhému nejdříve bezdůvodně ublížit, abychom ho mohli o to více milovat.

Vzdálené je mi v lásce nejbližší.

Moudrý člověk může milovat i ty, jež už nechce do konce života spatřit.

Charles Timothy Gibbon, americký žurnalista (1937-1989)
Láska je prasíla lidstva a jeho prvotní filosofie.

Když se sympatie mezi milenci stále neprohlubují, pozvolna se zpovrchňují.

Jen v tom je kouzlo lásky, může-li každý milovat po svém.

I ta největší zamilovanost je ze dvou třetin sebeláska a jen z jedné třetiny obdiv k tomu druhému.

André Gide, francouzský spisovatel (1869-1951)
Žárlivost není velká láska, ale nedostatek úcty k sobě.

Sex je něco lepkavého, co člověka více potřísňuje, než uspokojuje.

Být šťasten v lásce je ten nejdůležitější a zároveň nejubožejší úspěch, kterého může člověk v životě dosáhnout.

Žádný rozum nekráčí tak jistě, aby nemohl zakopnout o srdce.
Nežárlíme na toho, koho máme rádi; naše žárlivost se vztahuje k tomu, koho naše pudy pokládají za svou oběť nebo náš egoismus za své vlastnictví.

Láska vyhlazuje nervy; bez ní by byly jen drsným shlukem uzlin, vyvolávajících v člověku trudnomyslnost nad sebou samým.

Artur Eric Roštin Gill, anglický spisovatel (1882-1940)
Jen ta láska je velká, která přináší oběti druhému; všechny ostatní jsou pouhou sebeláskou.

Hrubá váha lásky je celé tělo, čistá váha jen lidská duše.

Nejhorší je, když ti na lásce zevšední to, pro co ses pro ni rozhodl.

Pro štěstí člověka je lepší trpět v lásce než mimo ni.

Kdo jednou prožil velkou lásku, do smrti se zařekl, že už by do konce života nechtěl opakovat něco podobného.

Kdo miluje, byť jediného člověka, jako by nosil v srdci celý svět.

Clarissa Grimston, anglická spisovatelka (1925-)
Velcí milenci milují rovnoměrně, malí unáhleně a tím v sobě lásku předčacně vyčerpají.

Žárlivost je předplatné na pomstu za případnou nevěru.

Čím jsme prozíravější, tím milujeme méně.

Malá láska dokáže popisovat krásu toho druhého, velká je němá okouzlením.

Jen to je pravá láska, kterou nedokážeme zdůvodnit.

Láskou k druhému lze odpustit všechny jeho hříchy, vyjma neopětování lásky.

Největším proviněním vůči lásce druhého je, když ho milujeme méně než on nás.

U lásky s mnoha kouzly ke svému překvapení často zjistíme, že není více než vytahováním králíků z klobouku.

Lea Grundig, německá malířka (1906-1977)
Jen ten může doufat v lásku, kdo se stane jinému ideálem.

Každý milostný vztah je tak zamotán, že by jeho rozmotávání stačilo k napsání celého románu, kdyby byl jeden z milenců literátem.

Jsou lidé, kteří kdyby sebevíce milovali, smyslu lásky nikdy neporozumí, tím méně jeden druhému.

Láskou k druhému se smiřujeme s celým světem.

Žárlivost klíčí spíše z nelásky, nežli z přílišné lásky.

Každá milostná záležitost je otázka buď vášně, anebo citu; prvá bývá při rozchodu bolestná, druhá přímo krvácející.

Kdo líbá jen ústa, je skoupý milovník. Milovaného nutno líbat po celém těle.

Gruzínská přísloví
Rozmňoukané kočky si myší nevšímají.

Jezdec, který není milován koněm, daleko nedojede.

Když nemají milenci odvahu lát si, nemají si o čem povídat.

Kočka nemiluje lidi, jen svůj příbytek u lidí.

Nicolás Guillén, kubánský básník (1902-1989)
Všechno je prosté, / cp z naděje roste; / že moje je tvoje ( a tvoje že je mé / do jedné řeky / se krev naše vleje.

Spletenec tvých nohou a mých uvolní až oddech po milování.

Když si žena za svitu měsíce přehodí sukni přes hlavu, každá nám připadá jako největší krasavice pod hvězdami.

Krásná žena se ráda oddává bludu, že je bohyní.

Nikdo nemá důvod se omlouvat za to, že přestal milovat, jestliže se v něm stará láska přežila a on před sebou spatřuje ideu nové.

Líbám, tedy cítím.

Sascha Guitry, francouzský režisér (1887-1957)
Zmocní-li se člověka touha po dobru, pak je to jeho nejstrašnější vášeň.

Prostitutky jsou zákonem pronásledovány, ale prostituce je zákonem chráněna.

Ve sféře pohlaví existuje jen jediná zvrhlost: pohlavní chlad.

Myslím, že muži, kteří nejsou v posteli dotěrní, jsou nudní a nemají tam co pohledávat.

Bez soulože mohu být tři dny po souloži.

Francois-Pierre-Guillaume Guizot, francouzský politik (1787-1874)
Všechno veliké, co slouží všem, vykonal někdo z lásky k někomu.

Nešťastné manželství je to, v němž nedovede žena překonat mrtvé body roztržek.

Láska a poezie jsou vlastně spojenci na život a na smrt: poezie je láskou ducha a láska je poezií těla.

Každý zamilovaný si přeje jen jedno: ležet v rakvi se svou milovanou.

Zahledíme-li se při troše fantazie do osvětleného okna, zdá se nám, jako by nám z něho kynula žena.

S chutí so poplakat, to je pro ženu mnohdy větší rozkoš než mužovo laskání.

Z pochybných milenců se mnohdy vyklubou spolehliví manželé.

Johan Christian Gunther, německý básník (1695-1723)
Lépe je nemít žádnou ženu než takovou, která se ti jen líbí, aniž tě vzrušuje.

Zamilovaná žena je svíce, jež se roztápí v krůpěje slz.

Žena je ochotna vyhovět muži, avšak zřídkakdy ho poslechnout.

Kdo nedokáže odpouštět, není hoden lásky.

Tolstého krédo: „Drahého člověka je možno milovat lidskou láskou, ale jen nepřítele láskou božskou.“

Mít neúspěch u žen je výhodnější než mít u nich tak velký úspěch, že se jich nemůžeš zbavit.

Karl Gutzkow, německý spisovatel (1811-1878)
Žena se musí muži líbit od hlavy až k patě, jinak to není jeho pravá láska k ní.

Žena by se necítila milována, kdyby vztah muže k ní byl nez lichotek.

Moudrý muž nemůže nikdy učinit krásnou ženu šťastnou.

Srdce, jež už touží po klidu, pozbývá všechnu odvahu bojovat za vznešenost světa.

Jean-Marie Guyau, francouzský kritik (1854-1888)
Největším cílem umění je rozechvět lidské srdce, a jelikož je srdce středem života, musí být umění úzce spojeno s veškerou morální a materiální existencí lidstva.

„Dříve jsem vás nemiloval, a přesto jste mne lákala, nyní vás miluji, a přesto mě nelákáte“, řekl Rousseau své družce Thérése Le Vasseur

Jen ten, kdo nemá o druhém člověku žádné ideály, může ho bez přetvářky milovat.

Láska není nic trvalého. Je předurčena k přechodnému vyplňování časových mezer mezi prací a oddechem.

Publius Julius Hadrianus, římský císař (76-138)
Žasnu pokaždé znovu, když pozoruji, jak se věčně a stále znovu obměňuje to srdce, složené z odmítání a z odevzdávání, z bezmosných vyznání a křehkých lží, z vášnivých kompromisů mezi mou rozkoší a rozkoší druhého a všech těch pout lásky, která nelze rozvázat, ač sama se uvolňují tak rychle. Tajemná hra, mířící od lásky k jednomu tělu až k lásce k jedné osobě mi připadá dost krásná, abych ji zasvětil kus života. Na slova spoléhat nelze, protože pojem rozkoše má v sobě mnoho protichůdného a obsahuje zároveň představu vlahého tepla, hebkosti, něhy, důvěrnosti těl, ale také násilí, agónie a výkřiku. Úchylná Poseidonova větička o tření dvou ploch kůže, kterou jsem si kdysi s pípí přičinlivého žáka opisoval do školních sešitů, říká o lásce právě tak málo, jako kdyby samotný dotek struny měl vysvětlit zázračnou působnost hudby. Někřivdí se tím ani tak milostné slasti, jako samotnému tělu, tomu nástroji ze svalů, krve a pokožky, tomu narudlému mračnu, jehož bleskem je duše. A přiznávám, že lidský rozum stojí ve zmatku nad samotným zázrakem lásky; jaká to musí být zvláštní posedlost, když o tělo, pokud je to naše vlastní, dbáme tak málo – leda snad, že je myjeme, krmíme a podle možnosti chráníme před bolestí a přitom tělo druhé osoby nám vnuká palčivoutouhu po laskání – jen proto, že je oživuje jiná duše a že má podle našeho mínění některé znaky krásy, ačkoliv se na zákonech krásy neshodnou ani ti nejpovolanější soudci. Tady lidská logika vynechává práve tak jako při zjeveních mysterií. A tak jako tance bakchantek či deliria démonů, i láska nás uvádí do jiného světa, kam jinak nemáme přístup a kde okamžitě zbloudíme, jakmile pohasne žár a ustane rozkoš.

Schemseddin Muhammed Háfis, perský básník (1320-1390)
I když mě nemiluje, / já vyměnil bych bez hlesu / celý svět za jediný / vlas z jejího černého účesu.

Že ti má láska lhostejná je, / tím se mé srdce hrozně trápí ; / žhavé vodotrysky krve / do tváří mi vhání.

Kdo příliš miluje stává se více smutným než šťastným.

Ani nejmoudřejší rozum nedonutí srdce, aby ho uposlechlo.

Co je vlastně velká láska? Rozhodnutí obdivovat na člověku trochu krásy snášet mnoho jeho ošklivosti.

Ida-Grafin von Hanh-Hanh (1805-1880)
Milenecké vztahy jsou dostihy, manželství jízda v kočáře a stařecké dožívání ve dvou je chůze pěšky neznámo kam.

Nejvíce osvědčená metoda, jak léčit lásku, je pomocí zklamání.

Někdy tomu bývá v životě dvou lidí tak, že až si na sebe natolik zvyknou, že si všechno odpustí, zjistí, že se k sobě vůbec nehodí.

Láska je nástroj milosti boží.

Láska se stává bezcitnou, když se pozvolna vytrácí.

Když se milenci slovně usmíří, čeká je už jen postel, aby to tělesně stvrdili.

Žárlivost je porodní bábou nevěry.

František Halas, český básník (1901-1949)
Dubnové lásky krásné jsou, / kvetou a zmírají minutou, / vzklíčí jak zrní v dlaních fakíra / poezie věčných lásek vymírá.

Nespí-li dosud dlaně tvé / pro poslední mé sevření, / dnes sepni je jak za mrtvé, / vždyť byli jsme si souzeni!

Je třeba milovat člověka, jaký bude a mít ho rád, jaký je.

Jem žízně víc do sebe leje, / kdo víno hrdlem k srdci žene.

A neunaví duši věčný mír?

Vítězslav Hálek, český básník (1835-1874)
Když jsem ti všechno o lásce říci chtěl, nediv se, že jsem mlčel!

A kdyby všechno potěšení na tom světě bylo vzato a jenom láska zůstala, ten život stál by za to.

A kdyby pravdou bylo vše, a láska jenom snění, já bych se k spánku položil a nechtěl probuzení.

Kdo nepoznal lásku matky, i kdyby byl králem, štěstí nepozná.

Kdo není schopen obětí, ten není hoden lásky.

A z nebe anděl sestupuje, / na tváři ani vráska / a krásný jako jarní dech, ten anděl – to je láska.

Koho se jen láska dotkne, / ten celičký se změní / a v srdci něco pocítí, / co není k vyslovení.

Když se člověk jednou v lásce zklame, miluje podruhé už s výhradami, a to pak není pravá láska.

Friedrich Halm-Freiherr von Munch-Bel-Linghausen, rakouský básník (1806-1871)
Mé drahé srdce, zeptá, se tě: „Co je to láska? – Odpověz!“ „Láska, to jsou dvě duše a jedna myšlenka, dvě srdce a jeden tlukot.“

Láska muže k ženě je převážně vztah motýla k růži.

Kdo beroulásku jako nutné zlo, jsou v ní šťastnější než ti, kdo ji pokládají za dar boží.

Často v nás někdo nalezne zalíbení přes svou zřejmou počáteční nechuť k nám.

To nejsnadnější na světe je získat lásku ženy; to nejméně snadné učinit ji v lásce spokojenou.

Vše velké se rodí z lásky, nechť se to týká vědy nebo umění.

George Friedrich Handel, německý básník (1685-1759)
Velká láska vždy opovrhuje morálkou. Jen malá ji vyznává.

Láska nemá pro mne takovou cenu, abych přestal být sám sebou.

Často příliš milujeme to, čeho se před lidmi lhostejně vzdáváme..

Nejnepříjemnější pocit je nemít důvěru v upřímost toho, kdo se k nám chová laskavě.

Smyslem lásky je ubližovat jen tak, aby to nebolelo.

Josef Hanzlík, český básník (1938-)
Kde všude kvete láska. kde všude dává ztní, / kam za ní chodí tisíce nahých trním?

Není ošklivých žen, jsou jen ty, které se nelíbí všem.

Motýl nežárlí na květinu, že se s ní před ním mazlil jiný, stejně jako květina nevyčítá motýlovi, že zamilovaně poletoval kolem jiných.

Prolínání dvou jazyků v ústech muže a ženy připomíná střídání mořského přílivu s odlivem, s vlnobitím i s jeho víry.

Každý tvůj hlas je ostrý jako gilotina. Kdybych si jej utáhl kolem krku, přišel bych o hlavu.

Francis Bret Harte, americký spisovatel (1839-1902)
Kdo v lásce dlouho odpouštěl, se najednou z ničeho nic zatvrdí a už nikomu neodpustí ani slovíčko.

Žena si v lsáce svou bolest zaviňuje sama, muž se v ní svou bolestí stává obětí ženy.

Tělo člověka je milováníhodné dočasně, jeho duše provždy.

Snadnější je znovu se zamilovat než být opět milován.

Jsou dva druhy chyb: jedna chyba se nám opakováním stane nesnesitelnou, jako například v lásce, na druhou si opakováním zvykneme, jako třeba v manželství.

Myšlenka srdce je láska.

Jaroslav Hašek, český spisovatel (1883-1923)
Dnes vidím, že když se dva mají rádi jako my, když se tak milují, chodí spolu, povídají se, svěřují se, líbají se, teskní po sobě, objímají, hledají čtverlístky, tulí se k sobě, dávají své hlavičky jeden druhému na rameno, do klína, tiskou se s neurčitou představou, jak to bude hezké až budou spolu spát, kdy je jim rozkoší cítit teplo druhého a při tom všem když se nestydí za své vášnivé vzdechy a rozumí jedem druhému jako my, řeknou si všechno, nad čím se zastavovali přísní moralisté, kdy má jeden o druhého strach a kdy bez sebe nemohou žít, tu dnes vidím, že je to pravá láska, ne platonická a ne zas smyslná, směs z obou pojmů, něco, čemu, miláčku, rozumíme tak dobře oba, když sedíme vedle sebe a objímáme se a ty děláš: pst!

V ložnici je to jako v hospodě: člověk si musí umět poručit.

Není-li láska hra, ale pouhá vášeň, netrvá dlouho.

Karel Hašler, český herec (1879-1941)
Život je jako divadlo, jak herci na jevišti, / po každém herci života přijde zas herec příští. / A tak to, žel, i s písničkou, s tou českou písní bývá, / někdo ji zná a zahodí – jiný ji zvedne a zpívá.

Byli jsme a budem páni / a ne hloupí tulipáni, / věřme v sílu svou a píli, / neklesejme ani chvíli, / neboť ti, kdož hlavy věší, / zbabělci jsou – a ne Češi!

Je dobré mít stále na mysli tuto zásadu: nejprve milovat studování a teprve pak studovat milování.

Friedrich Haug, německý básník (1761-1829)
Člověk miluje více, když v něm vzplane žárlivost, ale miluje lépe, když v sobě žárlivost udusí.

Nikdy tě nesmí zmást změna k lepšímu v chování ženy; nemění se sama, jen mění svou taktiku k získání muže.

Oči ženy jsou zrcadla, v nichž se odráží, co se děje v její duši.

Špatní milenci vždy mají sklon idealizovat si ženy.

Gerhart Hauptmann, německý spisovatel (1862-1946)
Láska navazuje vztah k lidem. Nenávist též. Kdo hledá cestu k lidem, může si vybrat.

Jsou muži, kteří se domnívají, že mají úspěch v lásce jen proto, že dobývají ženy, které se samy nabízejí.

Vše, co není na lásce velké, je na ní odporné.

Bohumil Havlasa, český spisovatel (1852-1878)
Ženu je třeba vyprovokovat polopravdami, aby řekla pravdu.

Žena považuje mnohdy za své kouzlo to, co se na ní muži protiví.

Není ani jedné, v manželství šťastné ženy, která by si čas od času nemyslela o svém muži, že je idiot.

Spát bez ženy je horší než ležet s bolavým zubem.

Krásné ženy v sobě raději potlačí pláč, protože se obávají, že by jim slzy smyly z tváře nánosy líčidel.

Karel Havlíček Borovský, český spisovatel (1821-1856)
Křesťanské náboženství a hlavně matka má vychovaly mne k vlídnosti; rozum však a opět láska – ten plamen mého srdce – káže mi nevlídnost – a na tuto stranu se nakloniti musím.

Ve svém literárním díle jsem sice nic neřekl, co by nebylo mým opravdovým a upřímným přesvědčením, ale nepřednesl jsem také celé své přesvědčení. Neřekl jsem žádnou nepravdu, ale neřekl jsem také celou pravdu.

Věčná píseň: Jaká slast / milovat českou vlast!“ / - Máte-li však mít z vaší lásky zisku, / nedávejte písně své do tisku!

Bože milý! Jsi-li? – Chraň duši mou! Mám-li jakou?

Nathaniel Hawthorne, americký spisovatel (1807-1864)
Je třeba v sobě potlačit mnoho malých lásek, než se zrodí jedna velká.

Srdce toho, kdo nečte milostné romány, je po stránce lásky zanedbané.

Zamilovat se můžeme v životě jen jednou, ale milovat celý život.

Friedrich Hebbel, německý dramatik (1813-1863)
Povinnost přenechávám malým lidem; já miluji velké věci.

Láska je určena jenom k milování; jen ti, co nemilují, o ní filosofují.

Naše ctnosti jsou většinou levobočci našich hříchů.

Byl by ochoten vytvořit i nové slunce jen proto, aby svítilo jen jemu.

Plakat slzami lásky dovedou jen básníci, nikoli milenci.

George Wilhelm Friedrich Hegel, německý filosof (1770-1831)
Velikost lásky – to nekonečné štěstí a blaženost, které chová zamilovaný ve své představě a naproti tomu všechny strasti srdce, ztroskotané naděje a nesmírný bol, které milující prožívá, nemají samy o sobě žádný obecný význam, nýbrž jsou jen něco takového, co se týká jeho samého. Každý člověk je sice stvořen k tomu, aby mioval a má právo stát se šťastným prostřednictvím lásky, ale nedojde-li ke svému cíli právě zde, v tomto případě, touto cestou, za těchto okolností a u té a právě této ženy, nestalo se mu tí, žádné bezpráví. Neboť jeho rozmar, mít práve tuto a jen tuto ženu, není nic vnitřně nutného a my se máme zajímat spíše o nejvyšší nahodilost než o libovůli subjektivity všeho rozsahu a všeobecnosti.

Pro lásku je důležité, aby do ní muž vnášel vášeň a žena cit.

Filosoficky vzato, jsem hegelovec před Hegelem.

Verner Af Heidenstam, švédský spisovatel (1859-1940)

Já, který jsem zvyklý užívat kružítka, vím, co je to láska. Je to polokruh v prsou. K tomu polokruhu tlačí pěvec v zoufalství čelo a tu zazní lyra. Je to k smíchu, ale je to srdcervoucí: děs se nazývá den, kdy kruhová čára se začne sesýchat a nesouhlasí více s kružítkem.

Láska je kvetoucí sad s tak vysokými zdmi, že vidíme jen to, co je nad námi, nic však z druhé strany světa, na níž jsou také takové sady, možná i krásnější.

Věříš v lásku, příteli? Láska je maso. Jdi k řezníkovi a uvidíš lásku rozsekanou a se staženou kůží.

Láska je kouzelná. I když jsi sám kouzelník, nikdy nepochopíš její kouzla.

Christian Johann Heinrich Heine, německý básník (1797-1856)
To, co andělé nazývají nebeskou blažeností, ďábel pekelnými mukami a lidé korunou života – to je láska.

Ne vědět všechno jeden o druhém, ale všechno si vzájemně mlčky uvěřit – to je láska.

Soulož by neměla být něco okamžitého, bouřlivého, co poskytuje potěšení na chvilku. Naopak, je třeba, aby to bylo něco promyšleného – jakési zaměstnání pro celý večer.

Všechna krásná slova mají mužský i ženský rod.

Hekatón z Rhodu, řecký filosof (2.stol po Kr.)
Ukážu ti, jak získat lásku bez kouzelného prostředku, bez nápoje z čarovných bylin, bez zaklínání nějaké čarodějnice: chceš-li být milován, miluj!

Když se muž při pohledu na ženu usměje, v duši se oblízne.

Claudie-Adrien Helvétius, francouzský filosof (1715-1771)
Problém lásky ženy není v tom, že hledá muže, kterého by milovala, ale muže, který by ji miloval.

Naše lehkovážnost nás nabádá ke sklonu věřit, že to, co vidímě na věcech, je vše, co o nich vůbec můžeme vědět.

Vášně nejen že nám nedovolují vidět vytouženou věc ze všech stran, ale ještě nás i klamou v tom smyslu, že nám ji ukazují tam, kde není.

Pro to, co milujeme, jsme ochotni být i chudými.

Ernest Hemingway, americký spisovatel (1899-1961)
Jestliže jsi někdy miloval, pak už to, že umřeš, není důležité.

Malá láska soudí přísně a zaniká, velká odpouští a tím se dále zvětšuje.

Láska k hudbě je znakem homosexuality.

Není osamělejšího člověka nad toho, kdo prožil lásku.

Štěstí není ic jiného než mít dobré zdraví a špatnou paměť.

Nerad jsem v posteli bez hezké ženy nebo bez hezké knihy.

Herakleitos z Efesu, řecký filosof (535-475 př.Kr.)
Všechny lidské zákony se živí z lásky jediného božího.

To, co milujeme, není třeba vidět, slyšet, cítit, stačí být si toho vědom.

Myslet v lásce znamená myslet jen na ni.

I příroda usiluje o protikladné věci a z nich, nikoli z věcí stejných, vytváří spojené stejně, jako spojuje mužské pohlaví se ženským, a ne každé z nich se stejným, a vytvořila tak první shodu spojením protikladných věcí, a ne spojením stejných. Zdá se, že to činí i umění, když napodobuje přírodu. Neboť malířství tím, že mísí na obraze barvy bílé a černé, žluté a červené, vytváří obrazy shodné s originály; hudba vytváří jednotnou harmonii tím, že v rozličných hlasech mísí tóny vysoké a hluboké, dlouhé a krátké, gramatika tím, že mísí hlásky znělé a neznělé, skládá celé umění.

Pře je rodičkou poznání.

Johann Gottfried von Herder, německý básník (1744-1803)
Nejvyšší láska, stejně jako nejvyšší umění, je zbožnost.

Kde se srdce naplní až po okraj láskou, tam je krása těla nejen zbytečná, ale ani se pro ni nedostává místa.

Nejstarší úděl života je něco anebo někoho tak vroucně milovat, aby pro to musel člověk nenávidět jiné.

Srdce člověka prahne po jiném srdci; nenalézá-li je však, postačí si samo sobě.

František Herites, český spisovatel (1851-1929)
Kdo za to může, že láska umírá? Nečeká často ani na msrt člověka.

Španý milenec e soustřeďuje na sebe, nikoliv na ženu; tím ji nikdy neuspokojí.

Některé ženy se nám tak líbí zezadu, že netrpělivě čekáme, až se ohlénou, abychom také viděli, jak vypadají zepředu.

Nejkrásnější zákoutí světa je v milencově náručí.

Hésiodos, řecký básník (8.stol. př. Kr.)
Ženy na sebe nežárlí jen tenkrát, když na jednu připadají dva muži.

Kdo hledí po ženách, snadno zakopne.

Dobrých žen je na světě proto málo, že dobrých mužů není o nic více.

Sedm let je třeba k převychování ženy tak, aby se vrátila doba zásnub.

Každá žena je hrdá na toho, kdo měl odvahu ji oplodnit.

Adolf Hejduk, český básník (1835-1923)
Ó lásky naděje, ó lásky klamy / Já celý život lásku čekal jsem / a teď když přišla, srdce probodla mi!

Zamilovaný člověk touží po druhém, ale nešťastně zamilovaný touží být sám.

Velká láska neznamená hlasitě se nabízet, ale beze slova se obětovat.

George Heym, německý spisovatel (1887-1912)
Nemohu mít žádní občanské zaměstnání, protože mým povoláním je milovat.

Žárlivost je cit, který v nás dokáže rozbušit srdce mnohem prudčeji než láska.

Láska a nenávist jsou extrémy téhož citu; nikdo nedovede jiným opovrhovat prudčeji než ten, kdo ho dříve nesmírně miloval.

Opovrhuji hrubou krásou; miluji jemnou ošklivost.

Rozkoši, ty bolestná náhražko lásky!

Do kůry všech stromů světa by měla být vyryta slova lásky.

Paul von Hryze, německý básník (1830-1914)
Cítím se jako kamének v tvém střevíci.

Na mnohých ženách nás neodpozují ani tak ony samy, jako spíše muži, s nimiž se důvěrně stýkají.

Když nemá žena důvod žárlit na muže, přestává ho i milovat.

Žena se cítí šťastná, když muž píše svá vyznání lásky na velké bankovky.

Mnohá zklamaná manželka lituje toho, že již nelze létat na koštěti jako kdysi a strašit nevěrného manžela.

John Heywood, anglický básník (1497-1580)
Žena touží být krásnější než ostatní ženy, muž jiný než ostatní muži.

Já spatřuji své štěstí v lásce v tom, že se mi více žen nelíbí než je těch, které by mě sváděly svou krásou.

Muži nejsou paroháči, protože jsou jim ženy nevěrné, ale jsou jim nevěrné, protože jsou paroháči.

Sophronius Eusebius-St. Hieronymus, římský theolog (348-420)
Nejvíce je těch, kdo by chtěli stáčet víno lásky, aniž v sobě pěstují vinohrad citů.

James Histon, anglický spisovatel (1900-1954)
Oči jsou v lásce spolehlivější dorozumívací prostředek než ústa, protože ta jsou určena především k líbání, a při něm se mlčí.

Lidé, lásku k sobě berte vážně, nikoliv však sebe!

Žárlivá žena jen dokazuje, že nezná svého muže natolik, aby věděla, že vlastně nemá nač žárlit.

Thomas Hobbes of Malmesbury, anglický filosof (1588-1679)
Miluji se jen v tom smyslu, že bez sebe nemohu žít.

Nic na světě pro nás nemá takovou hodnotu, aby se pro to muselo ztrácet ze zřetele to, co milujeme.

Koupel, to je pro mne vedle ženy největší rozkoš života.

Pokaždé, když odoláme svodu žen, snižuje to naše vyhlídky na případný úspěch u nich.

Klement Maria Hoffbauer, německý theolog (1836-1905)
Jen velká lsáka zde dodává tomuto okamžiku života věčného trvání.

Každá soulož, která nemá za cíl nový život, rozčísne duši a člověk musí spěchat, aby se mu rána zcela zahojila.

Plodnost bývá různého druhu: ta pohlavní bývá nejméně záslužná.

Ernest Theodor Amadeus Hoffmann, německý spisovatel (1776-1882)
Dvacet let děvka a jeden rok vdaná a už je z ní tuze počestná dáma, říká španělské přísloví.

Vladimír Holan (1905-1980)
Co vlastně bylo v životě láskou ve snu a co bylo snem v lásce?

Ó lidské srdce, nedělitelný je to celek vašich ruin!

Holandká přísloví
Rozum se zastaví v životě mnohokrát, srdce jen jednou.

Žárlivost je stará jako lidstvo; když Adam jednou přišel pozdě domů, začala mu Eva počítat žebra.

Noc slouží k tomu, aby se se lidé milovali; den, aby odpočívali.

Laskavý pohled přehlíží rozbitá okna, protože za nimi vidí květiny.

Ze dvou hledisek se vidí všechno lépe: z dálky a z lásky.

nenechej se oblizovat tím, kdo tě může spolknout!

Ten, kdo všechny miluje, každého zradí.

Paul-Henri-Thierry D´Holbach, francouzský filosof (1723-1789)
Velký Condé,ztrativ velký počet mužů v bitvě, prohlásil, že jediná noc v Paříži tu ztrátu lidí vyrovná.

V politice, stejně jako v lásce, jsou hrdinské výstupy tím nejnebezpečnějším jednáním.

Vůdcem každého zbloudění člověka je jeho pohlaví.

Činí-li hřích člověka šťastným, pak je na místě, aby miloval hřích.

Johann Christian Friedrich Holderlin, německý básník (1770-1843)
Jsi ve mně nezapomenutelný! A budeš jím, pokud budu já.

Láska je největším zázrakem tvoření, vrcholem božské krásy v přírodě. K ní vedou všechny stupně na cestě životem. Z ní jsme vzešli a za ní jdeme.

Není snad srdci dražší život, jenž okřívá, než onen zdravý jenž dosud nepoznal nemoc?

Člověku působí rozkoš přechovávat ve stáji svého těla nějaké zvíře, s nímž si může pohrávat.

Artur Holitscher, rakouský spisovatel (1869-1941)
Mít někoho rád z pouhé touhy po něm, nikoliv z lásky k němu, záhy postrádá výživu pro své trvání.

Nic není trapnějšího než když se milují dva stejní lidé.

Kdo nebere lásku smrtelně vážně, ale pouze jako hru dvou těl, nebude v ní nikdy šťasten.

Milenci, kteří jsou si natolik blízcí, že bez sebe nemohou žít, by již neměli plodit děti, protože dokonalost jejich lásky může zapříčinit zrůdnost potomků.

Velcí milenci jsou rytíři touhy, nikoliv náklonnosti.

Kdepak asi končí láska, která prochází žaludkem?

Dvojí páry jsou ideální: dvě ženy a jeden muž, anebo dva muži a jedna žena.

Rupert Sargent Holland, americký publicista (1929-1983)
Láska je rozkoš mezi dvěma, přátelství radost dvou.

Mnozí lidé mají ze srdce jen sval, který v jejich těle zajišťuje krevní oběh.

Zamilovaný má více chuť na milování než na jídlo.

Máme-li novou lásku, nemůžeme pochopit, jak jsme mohli se starou tak dlouho vydržet.

Zamilovaný člověk se stává nesoudným v chování na veřejnosti.

Walter Hollitscher, rakouský publicista (1911-)
Nejvíce nešťastní jsou ve svém životě ti muži, kterým se vyhýbá ženská krása. Takže se musí v lásce spokojit s tím, co se jim naskytne, nikoliv, co si mohou vybrat.

Pro ty, kdo se nemilují, je postel rakev lásky.

Olivek Wendell Holme, americký spisovatel (1809-1894)
Živočišný intelektuál,to je pro inteligentní ženu pravý Bůh lásky.

Bez náruživé lásky muže se žena necítí být dostatečně milována.

To, co děláme z lásky, děláme proto, že si již jinak nedovedeme pomoci.

Každý je hrdý na svou lásku a pohrdá láskami druhých.

Lásce se nelze stavět na odpor rozumem. Kloboukem by jej smetla do prachu země.