KARAMEL
Lhala bych,
když bych řekla, že to nebolí
Divný,
spávat s tebou v podkroví.
Pak to obejít
a těšit se
na další sníh,
na slunce, co vychází,
já slunce nechci mít.
Nedochází mi slova
snad jen odvaha
dál snít
Znova o co přichází
to něco, co jsmě měli mít.
Touha, co mi táhne hlavou,
nechci silný fráze psát,
ahoj a zas nashledanou
do laundry service zavolat
Telefon mi hučí
jako slova v mojí hlavě,
co se stalo už nedokončí,
se jen tak lehce hravě
Okno se mi směje,
že mám stále ještě chuť si psát
o tom, co mi v mysli -
uvízlo
a nedá spát.
Karamelem zítřků
chci zase znovu proplouvat,
nadchnout se z kolibříků
a nenechávat tát
Led, co mi tebe plaší
a těžko je teď říct,
jak strašně srdce buší,
když vím, že ublížíš
..každý ubližuje
Komentáře
Přehled komentářů
Vaše poesie a nejen ta..vaše postřehy zde v tomto"blogu" jsou nepopiratelně skvělé,neomezené,moudré a inteligentní..
Když si představím,že máte o tomto všem přehled co zde stojí psáno a spisovatli dáno..jsem šokovaná .
Jste jistě více než-li interesantní bytost.
hihi pekny
(nikola, 1. 2. 2009 13:57)moc pěkný fakt se mi to líbí a hlavně ty citaty jsou uza fakt mas pekny blog je to proste hezky mno
Poklona vám
(Irena Váchová, 5. 6. 2011 12:48)