Pavel Kosorin - Věřte nebo ne

Když chybí cíl, zabýváme se otázkou, kterou nohou vykročit.

Fakt, že své poklady ukládáte v nebi, není žádnou zárukou toho, že se tam dostanete.

Podezřívám všechny fanatiky, že hlavním důvodem jejich pohledu na svět je nedostatek fantazie.

Kdo svou víru vystavuje jako transparent, měl by se modlit, aby nezačalo foukat.

Mít více svobody, patrně bychom něčemu ještě více otročili.

O každém člověku si uděláme nějaký obrázek – a většinu z nich pak musíme přemalovat.

Vést druhé předpokládá projít cestu jako první.

Pokud lidem říkáte jenom to, co chtějí slyšet, jste zodpovědní za jejich hluchotu.

Rodina je základ – ale už nevíme čeho.

Co se nedá prominout, musí se odpustit.

O Hospodina se musíme opírat jinak než o lopatu.

Až najdete odvahu něco udělat, budete se muset vypořádat s těmi, kteří to štěstí neměli.

Jedním z nejčastějších způsobů, jak zamaskovat svůj vnitřní zmatek, je bezvadně srovnaný stůl.

Je poněkud neslušné brát lidi takové, jací jsou – každý se přece snaží změnit.

Ryba se nemůže utopit, a přesto musí plavat – co teprve člověk.

Nebe je nedobytné, ale otevřené.

Čím méně peněz, tím více času na věci, které se nedají koupit.

Ke svému rozumu bychom měli být mnohem kritičtější.

Bavte se svými dětmi co nejvíc – hlavně v době, kdy ještě věří pohádkám.

Až budete tvořit svůj svět, nezapomeňte na světlo.

Člověk roste starostí o to, co zasel.

Někdo je krátkozraký, protože moc čte – a někdo zase proto, že nečte vůbec.

Když se někdo příliš snaží, aby neztratil tvář, pravděpodobně tu bude maska.

Dnes pochybujeme o tom, čemu se vždycky věřilo, a věříme tomu, o čem se vždycky pochybovalo.

Pokud rozdáváte rozumy, myslete na to, aby vám něco zůstalo.

Nesnažte se být za každou cenu moudří – mohli by si vás splést s hlupákem.

Když vidíme pokaždé trochu jinak, je to oční vada, nebo respekt ke skutečnosti?

Lidé si všimnou, když se vám něco povede, ale víc ocení, když něco pokazíte.

Člověk je dospělý, pokud neváhá převzít odpovědnost za své dědinské jednání.

Podruhé vstoupí do téže řeky pouze ti, kteří se jdou utopit.

Chcete-li dojít daleko, musíte vyjít ze sebe.

Když ptákům začnete sypat zrní, odnaučíte je létat.

Když budu chtít, aby mi pták neuletěl z klece, naučím ho zpívat o svobodě.

O prodloužení života mají zájem především ti, kteří nedosáhli na jeho smysl.

Dnešní člověk si neklade otázky, na které by musel hledat odpověď.

Starosti jsou neřešitelné – na rozdíl od skutečných problémů.

V každém orchestru si někdo na něco hraje.

Když si malujete budoucnost, používejte všechny barvy.

Jde o to nevzdat se ani poté, co zvítězíme.

Nejdál člověk doběhne, když utíká sám před sebou.

Z rozemleté masy uděláme dobré karbenátky, ale špatné osobnosti.

Kdyby Bůh mluvil jazykem teologů, nikdo by se s ním nebavil.

Skutečného hrdinu poznáte podle toho, že se dovede bát.

Každá odpověď vzbudí nějakou otázku – a filosof je člověk, který kvůli ní nejde spát.

Nejlepším důkazem opravdové lásky je, že na vás nevyžaduje žádný důkaz.

Nový rok je jediná důležitá změna, pro kterou nemusíme nic dělat.

Znám plno čistotných lidí, kteří se neštítí ničeho.

Kdo nemá křídla, hledá si klec.

Kdo oslavuje předčasně, truchlí pak zbytečně dlouho.

Na náhodu se mohou spoléhat jenom ti, kteří pro ni něco udělali.

I kdybyste se mračili sebevíc, stejně nezaprší.

Dokud se ve svých názorech rozcházíme, znamená to, že si stále ještě máme co říct.

Na staří jednou budeme vzpomínat nejraději.

Své poklesky ochotně vyznáváme, zatímco své pády odmítáme připustit.

Padák je dobrá věc, ale nahoru vás nevynese.

Když konečně začne přihořívat, většina lidí přivolá hasiče.

O Bohu se nejlépe pobavím s těmi, kteří jsou bez vyznání.

Ze srdce blahopřejeme – a z rozumu si myslíme své.

Nízké vášně nás obtěžují i ve vysokém věku.

Většina poražených nechtěla riskovat vítězství.

Byl jsem překvapen, jak pěkně o něm mluví – než jsem zjistil, že je po smrti.

Strach to se mnou myslí dobře, ale bojím se ho poslechnout.

Když se člověk škrábe na pořádnou horu, alespoň má záruku, že to s ním nepůjde z kopce.

Mluví vybranou řečí – pravdu v ní nenajdete.

Spousta lidí mě pokládá za slepého – nic mi neřeknou do očí.

Člověk se nenaučí padat, dokud má pod zadkem polštář.

Obři existují pouze v myslích trpaslíků.

Jedna cesta za humna je cennější než nejbarevnější atlas světa.

V křesle se nejlépe vzpomíná na to, co nebylo ani trochu pohodlné.

Člověka nelze předělat, a přesto přibývá profesí, které se specializují právě na toto.

Když člověk padá z velké výšky, nezbývá mu nic jiného, než se naučit létat.

Když se člověk začne topit, vždycky mu hrozí, že se ho bude snažit zachránit nějaký neplavec.

Stačí dělat jenom to, co je nezbytně nutné, a budete se téměř jistě lišit od většiny ostatních.

Kdo se hledá, ten se neztratí.

Na poušti nehrozí, že by se člověk do něčeho namočil.

Když se snažíme zasáhnout příliš malý cíl, není divu, že se nám třese ruka.

Až si nebudeme muset na nic hrát – to teprve bude divadlo!

Máte právo být tím, kým jste, ale potřebujete dobrého obhájce.

Jasno má pouze ten, kdo se neustále ptá.

Dnes je člověk o životě dokonale informován, ale ví toho o něm čím dál méně.

Když nemáte cíl, máte v cestě mnohem více překážek.

Nevěřte duchům – dovedou klamat tělem.

Nejlepší vodu najdete na poušti.

Fanatici šíří strach – potřebují se ho nějak zbavit.

Do pekla se vstupuje hromadně, zatímco do nebe po jednom.

Člověk je (ne)tvor společenský

První podmínkou při hledání zlata je nevěřit tomu, co se třpytí.

Slabiny máme proto, aby bylo možné nás popohnat.

Dokud nechytíme viníka, nejsme ochotni přiznat svou chybu.

Člověk odpovídá hlavně za to, na co se ptal.

Jakmile vlk kolem sebe shromáždí dostatek oveček, prohlásí se za pastýře.

Velikost člověka je dána velikostí toho, před čím je ochoten se sklonit.

Kdo má problémy s vírou, buď o Bohu nechce ani slyšet, nebo o ničem jiném nemluví.

Kdo je zbabělý, ať na to raději nezapomíná.

Materialisté si svůj konec příliš idealizují.

Nikde není tak příjemně rušno jako v ústraní.

Každý nemůže jít do sebe – někdo nemá kam.

Dokud budou v televizi umírat lidé, bude tohle médium žít.

Dokud se pramen nepromění v řeku, není jisté, kam poteče.

Když na hlupáky zamíří reflektory, začnou se považovat za osvícené.

Každý den máte skvělou příležitost udělat pro sebe něco, co jste dlouhou dobu odkládali.

Bůh si pečlivě vybírá ty, které vyslyší – a ještě pečlivěji ty, jejichž prosby nechá bez odpovědi.

K čemu je bezhlavému jezdci nejlepší kůň?

Věřím v život věčný, ale také chci vědět, kolik je hodin.

Křídla mohou narůst jenom těm, kteří zkoušejí létat.

Když je vaše ego rozdrceno na prach, není nic, co by vás mohlo zlomit.

V době, kdy životu rozumíme nejméně, snažíme se svoje pravdy prosazovat nejhorlivěji.

Nebýt zbabělců, kdo by stavěl pomníky hrdinům?

Nejraději sdílíme s ostatními to, co se nás netýká.

Někdy je hlava tím, co blokuje ty nejlepší myšlenky.

Kdo nemá žádné pochybnosti, nejspíš trpí velkou nejistotou.

Špatné zvyky většinou vyměníme za mnohem horší.

Bůh chodí po světě v převleku hříšníka.

Tlučte – to je jediný způsob, jak si uchovat otevřenost.

Člověk má žít tak, aby se necítil jako neplatící divák.

Bůh drží i ty, kteří se ho pustili.

Bůh je neviditelný, aby mu nikdo nemohl vyčítat přetvářku.

Víra v Boha je berlička, ale raději se do nebe dobelhat, než tam vůbec nedojít.

Člověk musí být do moudrosti blázen, aby z ní něco pochytil.

Boží slovo můžete umlčet, ale ne přemluvit.

Nech věci volně plynout – pokud tvoje cesta vede podél řeky.

Jak chcete být svatí, když rozumíte pouze hříchu?

Pravda je složitá, takže to nikdy nebude mít jednoduché.

Život je jako překážkový běh – odehrává se na dráze, ne na tribuně.

Čím výš se člověk dostane, tím snadněji něčemu propadne.

Pro samé hvězdy dnes není vidět nebe.

Přirovnávat Boha k hodnému dědečkovi se mi nezdá úplně špatné – děda byl jediný, kdo si na mne dovedl udělat čas.

Život je tak velký dar, že ho do smrti stačíme sotva rozbalit.

Bůh vidí všechno, protože si před ničím nezakrývá oči.

Anděl je pro mne ten, kdo chodí pěšky, i když by mohl létat.

Raději bych přišel o nohu než o touhu jít kupředu.

Bůh miluje své děti, ale jednou by je rád viděl dospělé.

Nepodlézat – to je vysoký cíl.

Neuzavírejte se do sebe – a do druhých už vůbec ne.

Než bych vám něco sliboval, to pro vás raději něco udělám.

Kdo nikdy nevyhořel, nemůže vědět, jak se vstává z popela.

Bůh je jediný obsah, pro který člověk neumí vymyslet formu.

Mít jiné srdce, milovali bychom stejné lidi?

Život je možná jenom upoutávka na něco mnohem lepšího.

Musíte vydržet – Bůh nikdy netrhá nezralé ovoce.

Největší provoz je na cestách, které vedou do slepých uliček.

Bůh je tak blízko, že ho člověk snadno přehlédne.

Lež není schopna samostatného života, proto se drží pravdy jako klíště.

Bez víry nemají pochybnosti žádný smysl.

Náboženská příslušnost je to, co mnoho lidí odděluje od Boha.

Bůh není klaun, aby pro naše potěšení udělal cokoli.

Někdy nemůžete jít dál, ale hlouběji můžete jít vždycky.

Každý musí platit za chyby, které dělá, ale kdo je udělal z lásky, dostane slevu.

Malí zlodějíčkové se nám snaží proniknout do kapes, ti větší do hlavy.

Uskladněné štěstí podléhá zkáze nejrychleji.

Ve škole musíme dávat pozor – a v životě ještě větší.

Fakt, že jste z něčeho vyrostli, není zárukou toho, že jste dosáhli nějaké velikosti.

Vsadil všechno na jednu kartu – na tu v rukávu.

Nahoru se chodí po schodech, dolů po patrech.

Pochybnosti jednoho vědce jsou pro poctivou víru důležitější než jistoty stovky fanatiků.

Voďte se za ruce, ne za nos.

Některým lidem nemůžete strhnout masku – poškodili byste jim obličej.

Schází nám ti, kteří nás opustili, ale ještě víc ti, které jsme opustili my.

Ruku na srdce – tluče?

Když někdo stokrát zabloudí, tak to ještě neznamená, že může dělat průvodce.

Když něčemu nerozumíme, snažíme se najít co nejpřesnější definici.

Jak se má člověk chopit příležitosti, když má svázané ruce?

K sebevýchově nezbytně potřebujeme ostatní.

Hory nás nutí říkat věci na rovinu.